„Přesně jsem pochopil, co pro děcka znamená se toho turnaje zúčastnit.“ – Nisa open pohledem trenérů

Poprvé jsme vyrazili na Nisa Open 2018. Na tento turnaj vyslal Bučis 3 týmy, a to jeden tým mladších žáků a 2 týmy elévů. Vyrazili jsme v pátek ráno v 8:15 z Florence autobusem celý tým najednou a Bučis s Ríšou jeli jako předvoj, který měl obstarat všechny potřebné náležitosti. Musíme říci, že jsme byli trochu v šoku, jak to bylo ze strany pořadatele připravené ve stylu Punku. Nicméně všechny informace jsme dostali a čekali na příjezd našich borců.  

Super bylo to, že každá kategorie měla 8 zápasu ve skupině. Trochu nás mrzí jen to, že ze skupiny postupovaly pouze 2 týmy, a tak pro spousty týmů bylo Play off nereálnou věcí. Ubytováni jsme byli ve škole na druhé straně Liberce, a tak jsme měli vždy 30 minut cestovaní na zápasy. Hned první den měla každá kategorie 3 zápasy, takže nebyl ani čas na rozkoukání a šup do ostrého boje. Náš B tým elévů měl tento turnaj pro sbírání zkušeností a chtěli jsme po nich, aby každý zápas pochopili, o co jde a udělali tak pokrok směrem kupředu. Pro spousty z nich to byl vůbec jejich první turnaj, a tak jsme moc rádi, že se nebáli a vyrazili s námi.

Bohužel všechny zápasy na tomto turnaji prohráli, ale to vůbec nevadilo. Děti si to i přesto užívaly a bylo na nich vidět, že každý zápas je lepší a lepší. Naši Elévové A měli jiné cíle, a to aby se v turnaji dostali co nejdále, zpočátku to tak i vypadalo. Hned první den vyhráli 2 zápasy a jeden prohráli s Black Angels, který byl opravdu o třídu úplně jinde, než náš tým, a to hlavně ve výšce a rychlosti. Ale jako start do turnaje byl velice povedený. Mladší žáky jsme chtěli mít také 2 týmy, ale bohužel spousta hráčů z A týmu nemohla vyrazit – školy v přírodě, nemoci,… – a tak jsme namíchali náš A tým a B tým a vyrazili do boje. Tohoto týmu se ujal samotný Bučis s Ríšou a byli plni očekávání, jak to bude probíhat.

Bučis asi po 5 letech zase okusil jaké je to trénovat tyto mladé hráče, a tak se musel hodně přeorientovat. Hráči si museli zvykat na změnu systému, protože hrajme 5+1 a tady se hrálo 3+1. První zápas jsme bohužel prohráli 5:4 s DDM Praha 2. Sice jsme byli lepší, ale nefungovalo nám to tak, jak by mělo a musím uznat, že nám nepomohl ani rozhodčí, který nám neuznal branku na 1:0 a vzápětí jsme dostali branku z vysoké hokejky.

 No nic, šlo se dál. Hned po tomto zápase jsme si sedli a řekli pár důležitých věcí, například proč tu jsme, co od hráčů čekáme atd. Změnili jsme sestavu a šli do dalšího boje. Musíme uznat že toto nikdo nečekal, ale kluci do dalšího zápasu vlétli jak uragán a vyhráli ho 11:3. Pro Bučise toto byl šok protože kluci dělali opravdu vše, co měli, a byla na nich vidět obrovská snaha. 

3. zápas tohoto dne jsme také vyhráli vysokým rozdílem, a tak se nám domu jelo dobře. Bohužel jsme hráli do pozdních hodin odpoledne. Poté večeře, cestování s celým týmem na ubytování, kde Ríša naházel s panem  Šomanem batohy do aut a společně s Hlínou to vše odvezli a odtahali do tělocvičny, kde jsme měli své útočiště, a díky tomu jsme mohli klukum ulehčit na cestu domu. Než to všechno proběhlo, tak bylo 9 hodin večer a my jsme kluky okamžitě poslali do peřin, protože se ráno brzo vstávalo a čekalo nás v sobotu zase brzké vstávání.

Druhý den nás čekala stejná porce zápasů. Pro elévy 3 zápasy a pro mladší dokonce 4. Náš B tým elévů opět bojoval, co to šlo a jakmile to jen bylo možné, tak jsme vždy celý tým šli fandit, aby cítili naší podporu. Musím říci že na celém turnaji bylo úplně to nejlepší, jak se děti podporovaly, pomáhaly si a fandily. Dokonce se z toho stala tradice, že po každém zápase, ať se vyhrálo, nebo prohrálo, tak kluci běhali kolečka okolo hriště a se všemi si plácly. Do tohoto kolečka se přidaly i naši rodiče, a tak bylo opravdu moc krásné vidět, jak kluci drží spolu. Elévům A druhý den moc nevyšel. Hned první zápas prohráli vysoko a trenéři byli velice nespokojení s přístupem a klukům dali za uši!

Hned další zápas byl o 100% lepší, ale také ho bohužel prohráli a 3. zápas remizovali 3:3.
Elevové B opět všechny 3 zápasy prohráli, ale měli i jeden naprosto skvělý zápas proti FA Mladá Boleslav, kde prohráli 2:1, ale ještě minutu před koncem to byla remíza 1:1. Trochu nás mrzelo že se to nepovedlo urvat v náš prospěch, ale trenéři byli spokojení s tím, jak se hráči snažili, a tak jsme všichni byli moc rádi, že měli i takový zápas, který byl napínavý.

Mladší žáky čekaly 4 zápasy a byla to opravdu velká jízda. Hned ráno se hrálo nakonec s postupujícím týmem, který první den neprohrál ani jeden zápas a měl i vysoké výhry – vše přes 10 branek. Zápas byl velice vyrovnaný a hra se přelévala ze strany na stranu. Měli jsme i dost velkou smůlu v tomto zápase, protože jsme si dali 3 vlastňáky, ale na konci nám to mohlo být jedno, protože jsme ho zvládli a vyhráli 9:7.

Po tomto zápase jsme byli všichni plní odhodlání a chtěli jsme tento turnaj vyhrát. Kluci si udělali nový pokřik a šlo se do dalších bojů. Další dva zápasy jsme vyhráli a čekal nás rozhodující zápas dne, kdy se rozhodovalo, jestli budeme v neděli bojovat o postup do play off a nebo jestli pro nás tento cíl skončí. začali jsme skvěle, vedli jsme 2:0 a byli lepším týmem. Pak nás ale opustilo štěstíčko a soupeř do čeho plácnul, tak byl gól. Bohužel jsme prohráli 7:9 a nás nejvíce mrzelo to, že soupeř nebyl lepší. My jsme se pak kombinací strašně nadřeli na branku a když už jsme snížili, tak plác a gól v naší síti. Bohužel nám došly nakonec síly, a tak jsme věděli že je konec s ambicemi na postup.

3. den nás všechny čakaly poslední zápasy turnaje – elévy 2 a mladší už jen poslední. B tým elévů oba zápasy prohrál a naš A tým ranní zápas úplně odflákli a prohráli 5:3. V posledním zápase jsme remizovali 5:5 s Vinohrady, kde jsme měli trochu smůlu a soupeř vyrovnal asi 30 sekund před koncem. Mladší žákum jsme řekli, že pokud chtějí, aby tento turnaj byl úspěšný, tak v posledním zápase do toho musí dát úplně vše a užívat si to. To se opravdu stalo a vyhráli jsme vysoko 12:3.

Nejvetší radost máme z toho, že za celý turnaj opravdu každý hráč vstřelil branku. V tomto posledním zápase se to povedlo posledním dvoum hráčům, kteří na tento úspěch čekali celý turnaj a strašně moc si to zasloužili, protože v každém zápase byli blízko. Celkově tento turnaj hodnotíme pozitivně a jsme rádi že jsme vyrazili. Děti jsou plné zážitku, a to je pro nás to nejduležitější! Na závěr bychom chtěli poděkovat i rodičům, kteří dorazili na tento turnaj a fandili a byli oporou pro naše nejmenší!

Autor článku: Roman Buček

Jelikož jsme Nisu open jeli letos poprvé, vůbec jsem nevěděl co od toho čekat. Co se týče turnaje jako takového, mohlo to být o třídu lepší co se týče organizační stránky. úplně to nejdůležitější proč jsme sem jeli se splnilo, tím myslím velký počet zápasu pro naše kluky. Zahrát si ve velké,nové hokejové hale byl super zážitek jak pro mě,tak i pro kluky. Hodně si to pochvalovali. Celkově turnaj musím hodnotit kladně. Popravdě jsem čekal lepší umístění a lepší výsledky,ale děti byli spokojeni a to je oč tu kráčí 🙂 věřím že v Brně se nám povede lépe.

Autor článku: František Tarhaj

Co se týče prvních dojmů ohledně  Turnaje, tak jsem byl velmi zklamaný ohledně jeho pořadaní. Naprosto neznačené prostory, do které halymá člověk jít hrát, málo občerstvení a stravování (člověk čeká 20 minut, aby se dostal do haly, kde se vydává jídlo). Vedro jak v kurníku a smrad jak v kravíně 🙂 Jinak co se týče turnaje jako samotného, tak jsem přesně pochopil, co to znamená pro ty děcka se ho zúčastnit. Měl by tu být každý nominovaný hráč a prožít tu nevídanou a tělem drásající atmosféru, jelikož toto mu žádný malý turnaj, nebo trénink nikdy nenahradí. Tady se tvoří Tým, tady se vytváří charakter hráče a tady si hráč pohne svým egem směrem nahoru. Děcka tu tráví spolu celý den a poznávají se, co na tréninku o sobě neví, právě tento turnaj odkryje a hráče to posune uplně na jiný level. Dalším velkým plusem je celodenní interakce trenéra s dětmi. Ve volném času společně tvoří silnou týmovost a někteří sociálně slabší hráči si najdou v trenérovi kamaráda a hodně jim to přidá na jejich sebevědomí, které se odrazí na jejich dalším projevu, a to i herním.

Pohled rodiče:

strašně důležitý je pohled rodiče: dává nám najevo, že mu záleží na jeho dítěti a po celou dobu ho podporuje (tím, že je učastníkem turnaje jako fanoušek), dále vidí, jakým směrem se tým vyvijí a sám si může říct, jestli je rád, že jeho dítě je právě v tomto klubu. Zpětná vazba rodiče k trenerům (vždy může být něco lepší a hlavně spoustu věcí sami trenéři nevidí…), pokud není rodič s dítětem ani jeden den na turnaji, myslím si že mu je uplně jedno, jak si syn vede, ikdyž věří že je o něj dobře postaráno.

Zkušenost pro hráče:

Každý hráč má svou vnitřní nádobu, kterou si plní právě každým odehraným zápasem na tak velkém turnaji a to nejen tou hrou, ale i vnímáním všeho kolem, co se kolem turnaje točí.  Tuto nádobu zkušeností je potřeba dále doplnovat a zkušenosti nadále sbírat.  Tyto zkušenosti nikde jinde dítě  neprožije a právě prožít musí!

Cíl trenéra ohledně turnaje:

dostat všechny děti, co chtějí hrát a někam se posunout na velké turnaje, vysvětlit rodičům důležitost aktivity hráče na tomto turnaji, vysvětlit dětem důležitost jejich aktivity  na tomto turnaji.

Autor článku: Tomáš Zumr

Trenéři mladších žáků: Roman Buček, Richard Melíšek

Trenéři elévů A: František Tarhaj, Jan Hlinák

Trenéři elévů B: Tomáš Zumr, František Novotný