Vendula Beránková – rozhovor s naší odchovankyní

Přinášíme Vám rozhovor s naší odchovankyní. Vendy (17) u nás začínala úplně od mala, poté přišla nabídka od Herbadentu, kde si velmi rychle vybojovala pověst jedné z hlavních tváří týmu. Svou slibnou kariéru nastartovala už ve výběrech Středočeského kraje. Jako dorostenka nastoupila k několika utkáním za juniorskou reprezentaci a teď si zahrála i svůj první ligový zápas v ženské kategorii. Od této holčiny můžeme čekat ještě velké věci.

Ahoj Vendy, o víkendu jsi sehrála svůj první extraligový zápas za ženy Ivanti Tigers, jak ses cítila, když jsi nastupovala na hřiště a během zápasu? Je to veliký herní rozdíl oproti juniorkám?

Ahoj, byla jsem dost nervózní, ale zároveň jsem se strašně těšila. Ženy jsem okusila už loni, když jsem hrála Czech Open. Letos znovu a bylo to už něco jiného, protože jsem věděla, že mám už možnost hrát i Extraligu. Do nedělního zápasu jsem nastupovala s velkým respektem, ale hned po prvním střídání jsem zjistila, že to není nic jiného než Czech Open a snažila se soustředit na hru a zahrát co nejlepší výkon. Rozdíl to určitě je, i když vrcholová liga juniorek je už na veliké úrovni. Hra je rychlejší a nesmíš si dovolit žádnou nejistotu.

Ty jsi teď teprve přišla z dorostenecké do juniorské kategorie, ale už máš za sebou start za ženy a celkem pravidelně nastupuješ i v juniorské reprezentaci, pomýšlíš i na tu ženskou repre? Popřípadě jaké máš ambice?

Že bych nad tím nějak přemýšlela, se říct nedá. Chci se teďka plně soustředit na juniorskou reprezentaci. Už v květnu je MS juniorek, konkurence v nominaci je obrovská a já se snažím urvat si své místo. Soustředěním se na svůj výkon a doufám, že se mi v budoucnu podaří nakouknout i do ženské reprezentace a budu si moct zahrát s těmi nejlepšími.

Co je tvůj zatím největší florbalový úspěch?

To je těžké. Za Extraligu jsem hrála zatím pouze 2 zápasy, teprve se tam rozkoukávám. Za reprezentaci jsem už pár zápasů hrála. Za svůj největší dosavadní úspěch považuji asi to, že jsem v kádru juniorské reprezentace. Jestli se mi podaří dostat se i na MS juniorek, to teprve uvidíme.

Jak se připravuješ na každý zápas?

Myslím, že má příprava na zápas není o moc jinačí než ostatních. Ráda si poslechnu písničky před zápasem, vyčistím hlavu a snažím se soustředit jen na zápas. Všechny ostatní věci jdou v tu chvíli stranou.

Když se ohlédneš zpět, považuješ to, že jsi začínala od mala hrát v Bučisu po boku s klukama za jistou výhodu?

Určitě. Díky Romanovi, který mě toho opravdu spoustu naučil, a klukům, mám teď u holek určitou výhodu. Nikdy na mě nebrali ohledy, čímž mě naučili hrát hodně tělem. Jsou na tom lépe technicky, díky tomu jsem si jistější na hokejce a díky tomu je má technika na, dovolila bych si říct, velmi dobré úrovni.

Poměrně často tě vídáme i na fanouškovských tribunách v zápasech Bučisu. Určitě je to dané také tím, že bydlíš přímo naproti domovské hale a táta u nás trénuje. Jaký cítíš vztah ke svému prvnímu klubu?

Tak je to můj první klub. V Bučisu mě toho naučili opravdu hodně a velmi dobře a za tohle mu budu vždycky vděčná. Ráda se chodím koukat, jak to jde klukům, se kterými jsem, z velké většiny, prožívala své začátky.